Na přání našich sborových zpěvaček jsme poslední hodinu školního sboru pojaly trochu netradičně. Vzaly jsme si deku, drobné občerstvení, nástroje a noty a vyrazily ven. Nejprve nás čekala zasloužená odměna, s divadelním kroužkem jsme si vyzpívaly zmrzlinu a ledovou tříšť. Ve velmi horkém dnu to bylo velmi příjemné ochlazení. Poté jsme se přesunuly do zámecké zahrady, kde jsme si našly krásné stinné místo pod dvěma kaštany. Na deku jsme si rozložily všechny věci a začaly: jíst a zpívat-zpívat a jíst. Společná hodinka utekla jako voda a my jsme se rozešly domů s otázkou: Conás asi příští rok čeká za pěkné písničky?

Mgr. Zuzana Jarkovská