Barevná hodina chemie

Jednu hodinu chemie jsme se s žáky osmého ročníku rozhodli udělat trochu nevšední. Tématem byla voda, proto hlavní roli hrála právě tato životodárná tekutina.

Připravili jsme si několik jednoduchých pokusů, ke kterým nám vystačily běžné suroviny z kuchyně a domácnosti. I tady jsme se drželi pravidla – v jednoduchosti je krása.

Žáci si vyzkoušeli, co voda dokáže, když působí jako rozpouštědlo, nebo se mohli přesvědčit o tom, že voda vytváří nemísitelnou směs s olejem, čímž si také prakticky zopakovali učivo o směsích, které jsme probírali v dřívějších hodinách.

Asi nejzajímavějším a nejzábavnějším pokusem byla lávová lampa, která vypadala opravdu efektně. Myslím, že tato hodina splnila očekávání a žáky tak namotivovala k většímu zájmu o tento všeobecně málo oblíbený předmět.

Chtěla bych poděkovat především žákyním 8. A za spolupráci při realizaci této vyučovací hodiny.

Ing. Hana Miklíková

Příprava na Vánoce ve školní družině

Vánoční dílničky, které se u nás ve škole konaly ve středu 22. 11., v nás probudily
vánoční atmosféru, a tak jsme následující den s dětmi ze školní družiny vyrazili na
procházku inspirovanou adventem a zastavili jsme se u památek města Holešova,
které se svátky v tomto období souvisí.
U kostela Nanebevzetí Panny Marie jsme si připomněli, že přesně za měsíc přijde
Ježíšek. Na náměstí Dr. E. Beneše nás na Vánoce upozornil stromeček, který
čeká na ozdoby a světýlka. U Šachovy synagogy a židovského hřbitova jsme si
připomněli, že judaismus má v Holešově svou historii. Velkým překvapením pro
děti bylo, že Židé Vánoce neslaví, ale mají Chanuku, tzv. Svátek světel. Takto
jsme započali naše těšení na Vánoce, které v následujících týdnech vyplníme
mimo jiné pečením perníčků, zpíváním koled nebo tvorbou vánočních přáníček.

 

Slavnost slabikáře v 1. B

„Příště už to půjde líp, příště to zkusím lépe, společně to dáme“, nebo „já jsem už četl 5x, čtení mě bavilo, je to paráda, přečtu si brzy knížku!“

To jsou věty, které často zněly ve třídě 1. B v hodinách čtení. Naši prvňáčci pracovali ze všech sil, aby se mohli „předvést“ před maminkami a tatínky na Slavnosti slabikáře. Odměnou za snahu jim bylo slavnostní předání slabikáře, který zpečetili čtenářským slibem. 

Bylo pro mě až dojemné sledovat, jak se prvňáčci den ode dne zlepšovali, skládali slabiky a četli slova. Je za tím velká podpora, práce a pevné nervy jejich rodičů. Jsme za jejich pomoc vděční a přejeme jim a jejich dětem, aby společné čtení pohádek a příběhů bylo příjemným zvykem, který jim dovolí dívat se navzájem z očí do očí, společně si naslouchat, povídat si, smát se a zkrátka být tady, teď a spolu, s mámou a s tátou. 

tř. učitelka 1. B Petra Přikrylová