Den: 27. 6. 2024

Loučení je spojeno zejména se smutkem a steskem, ale proč se nerozloučit s úsměvem? Přesně tak se s naší školou loučili žáci 9. A. V úterý 25. 6. se v hlavním sále holešovského zámku konalo jejich závěrečné taneční spojené s rozloučením se základní školou. Na tento den se žáci připravovali dlouho dopředu, kromě pilného nácviku tanečních kroků, museli připravit i drobné pohoštění, vymyslet proslov a zajistit spoustu dalších potřebných věcí. Samozřejmě že jim s tím vším pomáhala jejich dobrá duše – paní asistentka Ivana Pešáková a pan třídní učitel Bronislav Tobolič. V odpoledních hodinách byl zámecký sál již připraven a hosté se mohli začít scházet. Čím víc se přibližovala pátá hodina, tím víc stoupala nervozita žáků. Po slavnostním nástupu na parket, kdy přítomní rodiče, hosté i učitelé obdivovali krásné šaty dívek a důstojné obleky chlapců, mohlo vše začít. První část programu byla věnována proslovům a předáváním pamětních listů. Proslovu se zhostila paní ředitelka, pan starosta, zástupci třídy Dominik Krutil a Lada Vaňharová a v neposlední řadě také pan učitel třídní. Proslov ze strany žáků byl plný vzpomínek na školní léta a poděkování všem učitelům. Proslovy ostatních řečníků zase plné přání, aby se žákům v dalším studiu dařilo a vše v životě zvládli. Každý žák poté dostal pamětní list. Druhá část programu byla čistě taneční. Žáci několik týdnu navštěvovali taneční lekce pana Mědílka, který se jim snažil ukázat alespoň ty nejzákladnější taneční kroky známých tanců a vštípit jim i základy společenského chování. Že jeho snažení nebylo marné jsme všichni viděli na parketu. Žáci nám předvedli blues, polku, waltz, country tanec nebo latinsko-americký tanec cha-cha. I přes drobná zaškobrtnutí tancovali žáci krásně a s nasazením. Došlo samozřejmě i na tanec s rodiči či pedagogy. Pedagogové dostali na závěr od žáků růži a žáci zase od paní asistentky sladkou odměnu v podobě nádherného dortu. I takto příjemně se dá loučit. Ještě jednou přejeme žákům krásné prázdniny a hodně sil a úspěchů v dalším studiu. 

Mgr. Zuzana Jarkovská

Každý z nás má oblíbenou pohádkovou postavičku, ať už je to Rákosníček, Sněhurka nebo čert.

V našem skoro pohádkovém divadelním představení dostalo šanci hned šest z nich. Měly za úkol přesvědčit porotu složenou z režiséra, scénáristky a spisovatelky pohádek, že jsou nejlepší. Bohužel se to pohádkovým postavám moc nedařilo. Popelka totiž ztratila oříšky, Šmudla byl moc velký, Krakonoš zase malý, Červená karkulka dělala karate a Šípková Růženka byla a snad i je módní ikonou mladých. Nezachránil to ani princ sukničkář, který se snažil svádět slečnu asistentku i moderátorku celého programu. Soutěž nakonec neměla vítěze, protože porota dala přednost obědu před solidním hodnocením. A tak nezbylo, než aby si každý divák nechal tu svou oblíbenou postavu.

Celé představení připravili spolu se svým vedoucím sami členové divadelního souboru. Velká část jejich nápadů a replik se vešla do scénáře. Společně pak řešili i kostýmy a rekvizity.

Soubor odehrál dvě představení pro celý první stupeň naší školy, tedy asi pro 150 diváků, a přestože malí herci dlouho bojovali s pamětí a scénářem, dokázali nakonec velké zlepšení. Bohužel už jsme nestihli zorganizovat představení pro veřejnost.

Věřím, že příští rok zvládneme scénář i přípravu rychleji a budeme vás moci pozvat na vystoupení k nám do školy, kde se pomalu stává tradicí tzv. Divadlo na schodech.

Mgr. Zdeněk Ballnér

Dne 18. a 19. června se v naší škole odehrálo mimořádné divadelní představení, které si připravili žáci 3. A třídy. Pro své mladší spolužáky z prvního stupně předvedli pohádku s názvem „Budko, budečko, kdo v tobě přebývá?“. Tato inscenace byla výjimečná nejen svým provedením, ale také tím, že celá proběhla v anglickém jazyce. Děti se naučily nejen své repliky, ale také porozuměly významu slov a vět, které vyslovovaly. Představení bylo velmi úspěšné a sklidilo nadšený potlesk od všech přítomných. Mladší spolužáci se při něm nejen bavili, ale také se naučili několik nových anglických slovíček. Pohádka tedy nejen pobavila, ale také vzdělávala, což bylo cílem projektu.

Mgr. Jaroslava Jakubčíková