Proslov
Letos to je devátý rok, co navštěvujeme 2. Základní školu. Je to jako včera, kdy jsme do ní vkročili úplně poprvé a kdy si nás pod svá křídla vzaly naše první paní učitelka, Jitka Dvořáková, a paní asistentka, Renata Mlčáková. Všichni jsme se seznámili a skamarádili se.
První dva roky jsme sekali latinu a zvykali si na nové prostředí. Od třetího ročníku s námi museli mít učitelé pevné nervy, protože třetí třída byla plná adrenalinových zážitků, např. se nám nelíbily dveře ve třídě, proto jsme je vysadili, na zámku jsme tančili jako princové a princezny, nechyběly ani zlomené ruce a odřeniny.
Tři roky školní docházky uplynuly jako voda a my jako čtvrťáčci šli dál, tentokrát s paní učitelkou Jitkou Nedbalovou. Trpělivost paní učitelky kluci otestovali házením mokrých toaletních papírů na zeď, a ta se jim v páté třídě odměnila nacvičením labutího jezera a na roztomilé baleťáčky nikdo nezapomene. V páté třídě jsme také odstartovali velké třídní výlety.
Dva roky rychle utekly a druhým stupněm nás provedla paní učitelka Lenka Janská. Hned na začátku šesté třídy jsme s ní jeli na adaptační pobyt na Rusavu. Také se někteří z nás poprvé účastnili lyžařského kurzu. Pak naše společné chvíle narušil covid. Následující dva roky jsme se s menšími přestávkami učili online a vídali se jen přes obrazovky. V osmé třídě jsme si kromě testování na covid museli zvyknout na to, že odešla paní asistentka Mlčáková a nahradila ji Ilona Gregorová. V osmé třídě opět nastala éra exkurzí, besed a výletů, z nich některé se neobešly bez různých pádů. Že, Moniko? Pokusili jsme se, ale bohužel neúspěšně, zapálit školu.
Byly chvíle, kdy jsme se se spolužáky nepohodli a škodili si, ale vždy jsme se usmířili. Někteří během let odešli na jinou školu a jiní zase přišli.
Teď jsme v deváté třídě, paní asistentku Gregorovou vystřídala Jana Hegerová. My se víceméně zklidnili. Čas utíká a my se rozhodovali, kam dál. Většina z nás je přijata na střední školu nebo učiliště, a snažíme si užívat zbytek roku naplno. Máme třídní mikiny, hotové tablo a navštěvovali jsme spolu taneční lekce, pro toto závěrečné rozloučení.
Za celých devět let jsme školu reprezentovali v mnoha soutěžích. Spojuje nás mnoho vzpomínek, na které jen tak nezapomeneme.
Děkujeme za pevné nervy a trpělivost s námi paním učitelkám a pánům učitelům a děkujeme za všechny krásné vzpomínky.